Vladimír Říha: Zápas jsem podle mě a většiny lidí vyhrál, jen rozhodčí to viděli jinak…

Vláďa “Rocky” Říha má za sebou titulový zápas v Lucerně, kdy prohrál na body s Davidem Bauzou. S výsledkem ovšem není spokojený a jeho tým podal oficiální protest. Co si český fighter o tomto zápase myslí a co ho čeká v letošním roce? To vše se dozvíte v našem dnešním rozhovoru!

Máš za sebou svůj první titulový zápas, ale neskončil podle tvých představ. Proč to nevyšlo?
“Nepřijde mi, že by něco nevyšlo proč by? Zápas jsem podle mě a většiny lidí vyhrál, jen rozhodčí to viděli jinak. Navíc jsem dokonce krom zápasu vyhrál i důležitější boj a to nad srdeční arytmii, kterou mi hned v přípravě odhalil Michal Břetenář. A to byla teprve zkouška, když se tuhle parádu dozvíte hned na začátku přípravy a veškerý vaše iluze to zboří jako domeček z karet. Když se ovšem nevzdáte, hlava je silná, dáte do toho srdce tak dokážete cokoli. Já ji pomocí Mišáka defakto vyléčil pomocí speciálních tréninků a na tohle vítězství rozhodčí nepotřebujete a je to daleko víc. Navíc to nebyl můj večer, ale večer hlavně mého druhého Táty Míry Peka a i když jsem dle rozhodčích prohrál a chyběla bohužel ta třešnička ve formě pásu, rozloučil jsem se sním důstojně a vzdal mu hold”.

Byl si jasným favoritem zápasu a ještě na domácí půdě. Nebyl si pod tlakem, přeci jen se čekalo, že Davida rychle rozebereš…
“Box je jako šachy a především když máte zápas na 10 kol. Není to o rychlém rozebrání, když člověk vše vyplácá v prvních kolech, nepovede se mu, ale nic trefit, tak pak už jen trpí a nemá sílu, proto jak píšu, je to jako šachy, o postupném rozebrání a taktickém vedení boje. Což si myslím že se povedlo. Měnili jsme styl pohybu a dvojáku. David od 7 kola už jen údery pokládal a razance byla pryč. Už jen utíkal a lechtal do krytu, proto nevím, co se počítalo za body, kromě čisté hlavičky v prvním kole, moc čistých úderů s mou hlavou neotřáslo. Co se týká tlaku, tak naopak byl obrovský, jelikož šlo o titulový zápas a vždy, když boucháte s papírově slabším soupeřem jste pod tlakem, proti lepšímu soupeři, nemáte co ztratit, čili tam ten tlak je menší”.

Poměrně brzy ti David udělal tržnou ránu pod pravým okem, ovlivnilo to nějak tvůj výkon?
“Ano v prvním kole jsme se střetli hlavou, bohužel já z toho odešel katem nad okem. Jen mě to znervóznilo v moment, kdy se to stalo. Měl jsem strach aby mi ten zápas nestopli. V moment, kdy jsem přišel do rohu a kluci mi řekli, je to v poho, je to malinký, tak jsem byl v tu ránu naprosto v klidu”.

David nám v rozhovoru řekl, že by se odvetě nebránil. Budeš se s ním chtít znova utkat a urvat titul pro sebe?
“Vůbec se tomu nebráním, nepřijdu si, že jsem s Davidem prohrál. Pokud bude ve hře titul a zájem promotérů, budu jen rád”.

Na svém FB si psal, že se soupeř skoro vůbec čistě netrefil. Proč podle Tebe dostal více bodů?
“To nevím… Možná se hodnotil light contact nebo mlácení do rukavic. Jinak si nedokážu vysvětlit tento výsledek a nejsem jediný. Viděl jsem i záznam a nevím, krom pár úderů se mnou Davidovi údery vůbec neotřásli. V podstatě celý zápas utíkal a mlátil do rukavic. Já si celou dobu myslel že bodování v profi je o tvrdosti přesnosti a tvorbě zápasu, ne o light contactu do rukavic “.

V lucerně si už boxoval počtvrté za sebou. Jaké to je být každým rokem součástí tohoto skvělého galavečera?
“Vlastně po páté, jednou Muaythai to byla moje úplně první Lucerna, když tu bylo finále enfusion a pak vždy v boxu. Je to vždy peklo i nádhera. Člověk má vždy po vánocích ať už se to týká jídla či nějakého volna a užití svátků s rodinou. Na vánoce se nekouká a musí se makat, ale stojí to za to. Lucerna má jedinečnou nezapomenutelnou atmosféru. Vždy mě dokáže totálně pohltit, je to takový svatostánek bojových sportu, sen každého bojovníka. Mě už se ten sen 5x splnil co víc si přát. Jedinečnost tomu dodává i dresscode 30 let, který se drží a dá tomu tu správnou třešničku”.

Loňský rok pro Tebe nebyl určitě snadný, díky tragickému úmrtí tvého manažera a kamaráda Mirka Peka. Kdo Tě bude vlastně v další kariéře zastupovat a za jaký tým budeš boxovat?
“Minulý rok bych nejraději vymazal. Byl to nejhorší rok vůbec. Kvůli zdravotním potížím, jsem málem ukončoval kariéru, umřel mi druhý táta a mentor. Jsem rád, že už je zamnou. Bouchat budu rozhodně stále za náš XGYM a kdo mě bude zastupovat? Tak nějak všichni komu věřím, ať už to je můj hlavní trenér Lukáš Masta Jirkovský nebo Jirka Aplik či Matouš Rajmont. Jinak nevím jak bych to dělal, Míru si myslím, že nikdo nahradit nedokáže”.

Jaké máš před sebou plány pro rok 2018? Chceš se více věnovat boxu nebo tě uvidíme ve všech tvých dovednostech takže Muay thai i K1?
“Zatím vím jen o Heroes Gate, kde jsem slíbil účast a jsem moc rád za zájem na téhle prestižní top akci, moc se těším. Vypadá to že na HG se ukážu v K1, tak uvidíme co se časem prozradí 🙂 Dále nějaké nabídky byli, ale kryli se s HG a tak jsme je bohužel museli odmítnout, jelikož na HG chci být stoprocentní. A Matouš Rajmont mi psal, jestli budu mít čas 30.12 2018, tak se možná zase něco v Lucerně chystá tak uvidíme. Já doufám, že ale přijdou ještě nějaké zápasy do té doby a nebo po 🙂 Jestli to bude Box, K1 či Muay thai, záleží na promotérech a lidech v čem mě budou chtít vidět. Já se nebráním ničemu, kdo ví třeba to bude MMA” 🙂

Komu by si chtěl poděkovat za podporu, sponzoring a tak celkově kdo se podílel na tvém uplynulém sportovním roku?
“Chtěl bych určitě strašně poděkovat sponzorům Visage De Paris a Jezte s Námi, kteří mi maximálně pomohli v přípravě a bez nich bych se v živote nemohl připravovat na takové Top úrovni. Chci poděkovat i tam nahoru, tomu komu vděčím za vše co mám, co umím a jak vidím život, díky Míro.
Dále bych chtěl určitě poděkovat celému trenérskému týmu Masta, Aplik, Michal Břetenář a Míťa Soukup, kteří mi strašně moc dali, posunuli, investovali svoje nervy, čas a energii děkuji. Samozřejmě celé AMT XGYM family a ostatním sparingům za kvalitní přesdržku. Své rodině za podporu. Své nejlepší přítelkyni Miri za obří podporu co v ní mám, stojí zamnou a obrovsky pomáhá, snáší nejen mé nálady, ale i ne úplně volný čas, který mám. Dále samozřejmě všem, kteří mi pomáhali v to nejhorší zdravotní období Michal Gregor, Danka Gregová, Honza Čermák, Martin Dvořák, Jana Buřilová a cpm Koláře. Určitě jsem na někoho zapomněl, ale samozřejmě i vám fanouškům a všem, kdo stojíte při mně. Jste má skrytá síla, co mě žene v před a za to vám děkuji.