Sandra Mašková: Vím, jaké to je vyhrát mistrovství Evropy!

Sandra MaškováPřední česká fighterka Sandra Mašková popsala svou cestu od nepříjemného zranění ve finále Evropského poháru WAKO v Praze, až po stříbrnou medaili na mistrovství Evropy a kvalifikování se na světové hry v Polsku příští rok!

„From hero to zero, from zero to hero“

Finálový zápas Evropského poháru WAKO K1 v Praze.
Celým turnajem jsem proklouzla hladce, mám skvěle natrénováno a jsem v životní formě. Jdu do ringu. Soupeřka ze mě musí cítit, že jsem odhodlaná si ten pás odnést. Připadám si jako šelma na lovu, focus jen na jedno – vyhrát.
Gong. Zápas začíná. Dělám to, co umím. I když je soupeřka silná a dala mi pár hulení, nezajímá mě to, jsem tu, abych vyhrála. Cítím převahu. Bitka je v plném proudu a já nějak ztrácím balanc.
Co se to sakra děje? Kde mám stabilitu? Můj retardovaný pohyb mě ruší, něco se stalo. Gong, konec prvního kola. Podívám se dolů ve snaze zjistit, proč mi nohy nefungují tak, jak jsem zvyklá. Aha, už to vím. Zpod chrániče mi trčí palec kolmo do strany. Panika, hroutím se na zem. Rozhodčí valí oči a ukončuje zápas. Přivolává zdravotníky. Podívám se na svojí nohu znova, abych se ujistila, že jsem opravdu viděla to, co jsem viděla. Doprdele! Je to ještě horší. Z palce čouhá kost. Panika znova a já se rozplácávám jak mrtvola, jsem v šoku. Už ke mně běží trenér. Jsem přesvědčená, že se mu naskytl stejný pohled, jako mně, ale na rozdíl ode mě nepanikaří, je to profík 🙂 Je u mě i Petr, oba se mě snaží uklidnit, protože mi dochází, co se právě stalo a začínám hysterčit. Nejen že tenhle zápas už nedoboxuju, ale nemůžu trénovat na mistrovství Evropy v Mariboru, které je přesně za měsíc.

Sandra Mašková

Sandra Mašková

Navíc toto mistrovství má být zároveň kvalifikací pro světové hry v Polsku 2017, což je hned po Olympiádě druhá nejprestižnější soutěž. Právě se mi zhroutil můj křehký svět. Odnáší mě z ringu na nosítkách za doprovodu nedůstojného pocitu, převáží mě do nemocnice. První věc, o kterou se zajímám je, kdy se můžu vrátit do tréninku. Doktoři si o mně musí myslet, že jsem naprostej mentál a ujistili mě, že s otevřenou vykloubeninou to asi hned tak nebude. Zhroutil se mi můj zhroucený křehký svět.

Sandra Mašková

V nemocnici jsem si na kapačkách, s antibiotikama pumpovanýma do žil, poležela čtyři dny. K příležitosti propuštění ze špitálu jsem byla obdarovaná dvěma ohavnostma (berle), které mi mají pomoci při chůzi. Super, udělám si s nimi fotku a pak už je nechci vidět. Doma jsem hned začala nohu zatěžovat a už čtvrtý den po úraze jsem pajdala bez berlí.

Sandra Mašková

Devátý den den od chvíle, co mi palec visel na kousku kůže, začínám trénovat.

Lapy jsou jen statické, ale o dva dny později už boxujeme z pohybu. Soustředím se na silovou přípravu v Core gymu. Nemůžu kopat, potřebuji granáty. Jsem odhodlaná do Mariboru na mistrovství jet, i když to znamená přizpůsobení mého zápasového stylu, včetně ztráty přední nohy, kterou považuji jako svou silnou zbraň. Přijdu si jako wolverine, regenerace mého těla je vskutku pozoruhodná.

Nakonec to klaplo, místo v repre jsem si vyprosila a i přes původní nevoli (protože se o mě na svazu báli) mě vyslali na výjezd! Trenéra jsem také musela chvíli přesvědčovat. Položil mi choulostivou otázku – co když se ti to v zápase urve znova? Následovala chvilka zamyšlení a pocitově jsem se vrátila do ringu čumíc na vylomený palec. No co, tak ho prostě zvednu a jebnu ho po soupeřce. Šanci poprat se na mistrovství Evropy WAKO v K1 jsem dostala, to bylo jediné, co mě zajímalo:)

Ani jsem nemrkla a už sedím v mikrobusu s reprezentací směr Slovinsko – Maribor. Po příjezdu váha, najíst, napít a hned už zase přemýšlet nad váhou, protože na mistrákách WAKO se převažuje každý zápasový den.

Přesně měsíc a dva dny od akce „palec pryč“ a já nastupuji do prvního zápasu – čtvrtfinále s Turkyní. Soupeřka pestrá, a co jsme studovali, tak docela technická. Backfisty, back kicky, dva gardy – věděli jsme, na co si dát pozor. I přes naše studie a nabyté znalosti mě soupeřka několikrát v zápase zaskočila a nakrmila back kickem přímo na střed. Řekla bych, že jen díky mému pevnému coru jsem se nesložila, a mohla pokračovat dál. Soupeřka dost chytala. Nic mi nedokáže rozhodit zápas tak, jako když soupeřky během zápasu chytají. Je to ale dobrá obrana proti tomu, aby vás někdo zmlátil, takže Turkyně věděla moc dobře, co dělá. I z toho neustálého chytání jsme ale vykouzlili pár bodů, a nakonec vyhrávám 3:0 na body. Obrovská radost, touto výhrou jsem si zajistila bronzovou medaili a zároveň kvalifikaci na světové hry!
Ihned po zápase focus na váhu a zbytek dne řeším kila. Jsem dvě kilča nad limit, takže sauna oblek a běhat. Místo večeře pak klasická finská sauna a přetrpět to do rána. Nemůžu spát, budím se žízní. Ráno zvážit, doplnit tekutiny a docukrovat, co to dá.

Do druhého zápasu proti loňské mistryni světa a profesionální mistryni světa WAKO Veronice Petříkové jsem z počátku moc nastartovaná nebyla. Již jsme spolu svedly tři zápasy, přičemž bilance byla nakloňena pro Veroniku 2:1. Myšlenka, že bych skóre vyrovnala, mi byla velmi sympatická, ale zároveň jsem stála nohama na zemi. Na takovou soupeřku potřebuji být stoprocentně připravená a ne po ošizený rekonvalescenci. Svoje jsem si už splnila. Coby náhodný výletník s českou kickboxerskou repre jsem se přeci kvalifikovala na světové hry v Polsku, svůj plán jsem překonala. O nic mi už nejde, půjdu do ringu a udělám soupeřce nepříjemný boxovací pytel 🙂 Pak se ale stalo něco, co kompletně překopalo můj zvrhlý mindset. Do zápasu proti ukrajinskému soupeři nastupoval Petr Kareš, náš dlouholetý reprezentant a moje osobní citovka, protože když je se mnou na nějakém turnaji nebo zápase, je pro mě vždycky velkým psychickým supportem 🙂 To, co předvedl ve svém zápase a s jakým nasazením, bylo pro mě naprosto strhující a jeho výkon mě nabudil do mého vlastního zápasu. Radost z jeho výhry mi dodala nezměrné množství energie a změnila moje myšlení. Já dělat pytel? Jak tě to mohlo napadnout ty gumo?! Nepřichází v úvahu a do zápasu jsem se šla porvat bez ohledu na výsledek. Byla jsem to zase já 🙂 Zápas to byl těžký, ale s hlavou nezatíženou blbostma se mi dařilo a v zápase jsem dominovala. Odcházíme s výhrou 3:0 na body, a já tak vyrovnala skóre s Veronikou na 2:2
Ihned po zápase hrotím klasicky váhu. Famózně a vtipně celou situaci okolo shazování vystihla Lucka Mlejnková svým básnickým střevem:-) :

Lucie Mlejnková: „Kickbox je krásný sport“

Kickbox je krásný sport.
Přináší štěstí, když můžeš v ringu dát jinému pěstí.

A když pak ruka tvá nahoru letí,
nádhera, finále! Nebudu třetí.

Pak ale váha nám tu radost ničí,
zbytek dne bez jídla, zas budu v pi…

Když už jsme hladoví, snad doušek vody. Máš kilo nad limit – saunu a schody!

Za trochu vody já vařit se nechám,
tak beru ručník a do sauny spěchám.

Jen holé zadky a zpocené tváře,
lesknou se všem stejně v horoucí páře.

Srdce nám puká a krev už je vřelá,
ta váha si z nás už prdel snad dělá.

V teplotách, kdy už i velbloud se rosí,
Petr už na stěně hodiny prosí.

Zrníčka písku už očima tlačí,
už jenom minutku. Seru to, stačí!

Váha však napoví, že je to málo.
Opravdu netuším, jak se to stalo.

Já váhu pokořím, mám reputaci,
Sandra už přemýšlí o amputaci.

Po třetí seanci, na prahu smrti,
přichází zpráva, co Sandru fakt zdrtí.

Zítra jde do ringu z Čechů jen Petr,
ty můžeš háčkovat, nebo plést svetr.

Ta dnešní snaha prý taky se cení.
Tak zítra nanovo. Nad kickbox není!

Tak celý turnaj se z pokusů skládá,
jak tělo vysušit a zůstat zdravá.

Za české barvy, tak ať sláva žije!
Jednou se vysuším do mumie!

Finálový zápas – čekala mě polská profesionální mistryně světa WAKO Malgorzata Dymus.
Do zápasu jsem šla s hlavou připravenou k maximálnímu výkonu. Byla jsem připravená na velmi tvrdou štípanou, protože takhle holka disponuje stejnými výhodami jako já, a má stejný zápasový styl – valit dopředu.
To jsou pro mě vždy nejhorší zápasy, když narazím sama na sebe, a častokrát nevím, co si s tím počít 😀 asi je dobré to občas vidět i z té druhé strany. Zápas nezačal špatně, snažila jsem se povolovat a pracovat s pohybem. Fungovalo to. Do poloviny druhého kola jsem měla lehkou bodovou převahu, ale pak jsem nabyla dojmu, že to je málo, potřebuji pracovat víc, abych vyhrála a že to musím urvat fyzicky. Rozpadla se mi taktika, rozpadla se mi technika, rozpadlo se mi vlastně všechno. Jen jsem tupě valila dopředu, jak moc jsem si přála zvítězit. Neudržela jsem klidnou hlavu, byla jsem přemotivovaná a to se mi vymstilo.
Do poslední chvíle je to tahanice o bodíky, které se přesypávaly z jedné strany na druhou, spíše ve prospěch soupeřky. Slyším odpočítávání posledních vteřin. Teď závěr a poslední agresivní kombo. Signál pro konec zápasu. Jak to dopadlo? Kdo vyhrál? Z fyzického vypětí jsem zmatená, šourám se do svého rohu. Vidím svého trenéra, jak vítězně tiskne pěsti a raduje se. Dokázala jsem to!! Já to dokázala! Pak mi dochází, že se radují i Poláci. Něco se mi nezdá. Že by se radovali z mého vítězství? O tom pochybuju, něco tu nehraje. Chvíle zmatení a následné pochopení situace. Trenér si spletl barvu rohů na výsledkové tabuli 😀 Bylo to pro mě trošku hořké probuzení ze snu. Zas na druhou stranu ale můžu říci, že teď přesně vím, jaký je to pocit vyhrát mistrovství WAKO 😀 je to překrásný pocit a chci ho zažít znova!! Trenér mi dal krásnou ochutnávku toho, co není nedosažitelné. Takže jsem mu za to vlastně vděčná. Za měsíc budu mít šanci se o tento nepopsatelný pocit porvat znova a to na mistrovství Evropy ve fullcontactu, které se bude konat v Řecku. Po pěti letech už by to mohlo konečně klapnout :)!
Sandra Mašková  Sandra Mašková Sandra Mašková

Zůstáváme tedy na druhé příčce. Prvotní zklamání bylo zažehnáno a já se smiřuji s tím, že ještě nepřišel můj čas. Na placku na WAKO se čeká a jen ty nejvytrvalejší se dodrápou až na vrchol.
I když osobně druhá místa nepřijímám a není to pro mě úspěch WAKO neWAKO – přece jen druhé místo je nejlepší umístění v kategorii poražených – s odstupem hodnotím svůj výkon na mistráku jako úspěšný. Před čtyřmi týdny jsem koukala na kost trčící z mého palce. Dnes koukám na stříbrnou placku z mistrovství Evropy WAKO. Vlastně je docela hezká…

Sandra Mašková