Rozhovor s Adamem Kownackim: Týden jsem s nikým nechtěl mluvit. Prohra pro mě byla šok!

Aktuální světová devatenáctka a polská jednička těžké váhy Adam „Babyface“ Kownacki (20-1-0, 15 KO) se v dlouhém rozhovoru pro Sport.pl rozpovídal o jeho posledním souboji s Robertem „The Nordic Nightmare“ Heleniusem (30-3-0, 19 KO).

Od tvého souboje s Robertem Heleniusem uplynulo již několik dní. Už jsi skousl zklamání? – „První týden po souboji jsem byl totálně v šoku. S nikým jsem nechtěl mluvit. Jen jsem chtěl být doma sám, abych mohl tu prohru analyzovat. Mám kolem sebe skvělé fanoušky a skvělé lidi, kteří mě podporovali. Stovky lidí mi volalo, nebo psalo textové zprávy. Děkuji jim za to. Byla to tvrdá lekce, ale vrátím se silnější.“

Jak moc tě tato prohra zpomalila na cestě za světovým titulem? – „Vypadá to hodně špatně. Federace mě vyřadily ze svých žebříčků a nejsem ani v jedné TOP 15. Hold v boxu jeden souboj mění úplně vše. Doufám, že se dostanu k odvetě s Heleniusem a po té svedu dva souboje se špičkou organizací, což mě vrátí zpět do hry. Charles Martin také prohrál se mnou a nyní je blízko k tomu, aby se stal povinným vyzývatelem. Potřebuji velká vítězství a věřím, že šance na tituly vrátí. Kdybych Heleniuse porazil, tak by se o mé titulové šanci mluvilo hodně nahlas. Víš, jsem věřící a moji cestu řídí Bůh, který právě řekl, ať zpomalím, že můj čas ještě nepřišel. Bude to trvat trochu déle.“

Bál jsi se své první porážky? – „Samozřejmě. Chtěl jsem se tomu za každou cenu vyhnout. Hlavně nyní, když jsem byl kousek od souboje o titul, ale to je život, to je sport. Skuteční šampioni povstali po porážce a pokračovali. Lewis i Klitschko se po porážkách vrátili silnější. Myslím si, že moje cesta bude stejná.“

Proč jsi po souboji s Heleniusem odešel tak rychle z ringu? – „To nevím, nedokážu ti odpovědět. Někdo za mnou asi přišel a řekl mi, že musím jít ihned k lékaři. Je mi líto, jestli jsem tím někoho urazil, nebo to vypadalo, že utíkám. Necítil jsem se úplně dobře a proto mě chtěli vzít hned na prohlídku, aby zjistili, že jsem v pořádku.“

Kolikrát jsi sledoval záznam toho souboje? – „Opravdu hodněkrát. Viděl jsem ten duel asi stokrát. Mám to pořád před očima. Helenius trefil tři rány, které nebyly ani nijak silné, ale otřásli mnou a já skončil na zadku.“

Byl jsi naštvaný, když tě sudí počítal? – „Věděl jsem, co se děje, ale nevěděl jsem, jak jsem se do té situace dostal a už vůbec jsem nevěděl, jak se zachovat. Nebyl jsem v takové situaci nikdy před tím. Byl jsem zmatený a ztracený. Měl jsem dilema. Buď se do něj hnedka pustit a nebo odpočívat. Udělal jsem však to, co jsem dělal vždy. Pustil jsem se do něj, což byla pravděpodobně velká chyba. Mohl jsem si oddechnout. Vyhrával jsem ten duel, ale on mě prostě dobře trefil. Byla to škoda, protože už byl unavený a skoro jsem ho měl, jenže jsem byl až příliš netrpělivý a to mě stálo výhru.“

Existují názory, že jsi ztratil svoji odolnost. – „Tohle je těžká váha. Pokud jsi dobře zasažený, tak jdeš prostě k zemi. Nebyl to těžký knockout. Helenius je velký chlap a pokud tě trefí, tak máš problém. Nemám žádné výmluvy, prostě mě tvrdě trefil a šel jsem k zemi.

Našel jsi nějaký důvod, proč jsi ten duel s Heleniusem prohrál? – „Jistě. Byla to moje chyba, protože jsem před soubojem myslel na tisíc věcí a nekoncentroval jsem se na boj. Myslel jsem na souboj o titul, dělal různé promo akce a rozhovory. Neměl jsem ani čas si odpočinout. Zaměřil jsem se víc na medializaci své osoby, než na vítězství v duelu. Spíš mě mrzí, že jsem na to musel přijít až po tom, co jsem prohrál. Rozhodně tím nechci říct, že jsem Roberta podcenil, naopak. Měl jsem hodně dobré sparingpartnery, včetně mého krajana Mariusze Wacha.

Takže před dalším duelem budeš méně aktivní co se týká médií? – „Ano. Zvláště tři až čtyři týdny před soubojem. Budu dělat méně rozhovorů. Doufám, že se mi povede se zavřít v tréninkovém kempu a úplně se odříznout od těchto věcí.

Aktuálně je hodně těžké předvídat datum tvého dalšího souboje, protože ve světě řádí pandemie koronaviru. – „Doufám, že to svět zvládne. Také doufám, že se lidé spojí v boji proti této pandemii a že všichni budou sedět doma, dokud to bude potřeba, protože jde o vážnou věc. Věřím, že se pandemie brzy zastaví a já do konce roku stihnu další souboj.

Uvažuješ o změně trenéra před dalším duelem? – „Ne, o tom určitě neuvažuji. Zatím jsem neměl možnost se s trenérem setkat, ale rozhodně ke změně nedojde. Byl jsem dobře připravený, takže nemám v tomto ohledu co měnit. Aktuálně musím mezi souboji přestat tolik přibírat na váze. Každý den ráno se budu muset vážit a kontrolovat svoji hmotnost. Na začátku kempu už se nechci soustředit na hubnutí.

Před každým soubojem se odborníci a fanoušci děsí toho, kolik budeš vážit. Přiznám se, že jsem byl celkem zklamaný tvojí váhou před soubojem s Heleniusem. – „Před zahájením tréninkového kempu jsem vážil fakt hodně. Nebudu lhát, bylo to asi 130 kilogramů. Musel jsem rychle zhubnout aspoň deset kilo, ale nechtěl jsem to dělat násilně, abych neztratil svoji sílu. Počáteční váha byla velkou chybou. Před soubojem s Arreolou jsem hubl ještě víc, což bylo ještě horší. Nyní jsem se cítil dobře, ale chyběla mi kondice.

Plánuješ změnit svůj styl boje? – „Rád chodím do bitky. Dokonce i po tom, co jsem se ocitl na podlaze ringu v souboji s Heleniusem, tak jsem se šel dál bít. Neutíkal jsem, to nemám rád, ale asi to nebyl nejlepší nápad. V amatérech jsem prohrál dva až tři duely na body a stále si to v sobě nesu. V každém boji mám pocit, že prohrávám na body a proto bojuji tak agresivně.